Dne 14. 4. 2026 proběhl na MŠMT Odborný panel MŠMT, Střední článek podpory, na téma  Předcházení stížnostem ve školství: role komunikace a spolupráce. Odborného panelu se účastnili zástupci MŠMT, ČŠI, škol a školských zařízení, zřizovatelů, školských rad, rodičů a dalších odborníků, např. školních mediátorů. Zástupci Projektu Odyssea, z. s. se zúčastnili tohoto panelu i jeho přípravy v předcházející schůzce na setkání platformy spolupráce Praha 26. 3. 2026 a na organizačním setkání, s příspěvkem „Role komunikace a spolupráce v praxi: škola, rodiče, žák“, který přednesli Mgr. Dobroslav Šrámek a Mgr. Ivana Šircová, Ph.D.

Příspěvek nastínil východiska, analýzu tématu a porovnání trendů českého školství s evropskými zeměmi, obsahoval návrhy na koncepční řešení, včetně dlouhodobých, a především se dotýkal možností, jak vytvořit příležitosti ke konstruktivnímu jednání na konkrétních školách i v současných podmínkách. Vybíráme z našeho příspěvku:

Důvody růstu počtu stížností

Negativní:

• Může jít o skutečné zhoršení v některých oblastech fungování školy
• Opakující se stížnosti mohou ukazovat na systémové selhání, ne na izolované incidenty
• Růst stížností může odrážet erozi důvěry mezi rodiči a školou

Pozitivní:

• Více stížností může znamenat, že lidé více věří, že má smysl se ozvat
• Růst nemusí nutně znamenat zhoršení kvality škol, ale nižší bariéry k podání stížnosti
• Vyšší počet stížností může být znakem aktivnější rodičovské participace

Co je potřeba ověřit pro zavedení potřebných opatření?

• trend podílu důvodných stížností v čase,
• trend toho, kolik stížností se týká stejného okruhu škol/opakovaných problémů,
• a zda roste i spokojenost rodičů s vyřízením stížnosti, nebo jen samotný počet podání.
• distribuce stížností v návaznosti na regiony, konkrétní školy, socioekonomickou situaci v regionu

Z výše uvedeného vyplývá potřeba zpětné vazby v rámci školství a procesu vzdělávání.

Obecná prevence – Jak řešit stížnosti a požadavky rodičů ke škole? Co pomůže rodičům ještě předtím, než do školy přijdou? Jak rodič zjistí, koho má oslovit? Vědí pedagogové, jaké jsou v tomto případě jejich kompetence, co je kompetenci vyučujícího, co je v kompetenci třídního učitele a co v kompetenci školského poradenského pracoviště, anebo vedení školy? V souladu s příklady z dobré praxe škol doporučujeme informovat rodiče především na webu školy, kde by měli všechny informace jednoduše najít:

• Jasná navigace na webu školy, Pyramida školní komunikace – Na koho se mohu obrátit, obr. (ZŠ Květnového vítězství, Praha 4)
• Přesně popsané kompetence jednotlivých členů ŠPP na webu školy a jednoduché kontakty na ně
• Školní ombudsman – usnadňuje komunikaci a obtížná jednání. Může být zaveden ve spolupráci se zřizovatelem.

V samotném životě školy probíhá množství procesů, jak se setkávat s rodiči a tato setkávání využít pro budování vzájemného porozumění.

• Škola a její komunikace a spolupráce s rodiči: tripartity, třídní schůzky, kavárny, besedy – budování porozumění s rodiči

Je potřeba doceňovat potřebnou úroveň komunikačních dovedností pedagogů a úroveň spolupráce se žáky a jejich rodiči.

• Komunikační dovednosti pedagogů – výcvik
• Kvalitní, vztahově rozvojový obsah třídnických hodin a bezpečné klima ve škole
• Metodická doporučení a publikace ČŠI

Pyramida školní komunikace

Co můžeme udělat hned? Máme-li signály, že se některé požadavky a stížnosti žáků a rodičů opakují, měli bychom zjistit, proč tomu tak je a snažíme se nacházet řešení.

Co můžeme udělat v novém školním roce? Některé postupy máme již dávno ve školách zavedeny, ale zdá se, že často nefungují. Příkladem toho jsou adaptační pobyty a aktivity na začátku školního roku, tvorba pravidel třídy, institut třídnických hodin. Pokud nepřinášejí kýžený efekt, není to zpráva o tom, že jsou zbytečné, ale o tom, že jsou nefunkční z důvodu nedovedného vedení ze strany pedagogů. Je potřeba se zaměřit na kvalitní metodické opory a podporu třídních učitelů.

• V každé třídě domluvíme společně se žáky kvalitní vztahová pravidla a průběžně reflektujeme jejich dodržování (https://odyssea.cz/wp-content/uploads/2023/07/Lekce-7-1-Poznavame-urcujeme-a-dodrzujeme-zakladni-pravidla-chovani-ve-tride-a-ve-skole.pdf) – ŠMP a TU
• Upravíme školní řád tak, aby byl vyvážený a srozumitelný – vedení školy, žákovský parlament a rodičovské organizace
• Všechny pedagogy v přípravném týdnu seznámíme se závaznými postupy komunikace s rodiči a s kompetencemi jednotlivých osob k řešení obsahů podnětů a stížností v rámci naší školy – vedení školy
• Realizujeme pro pedagogy ve sborovně seminář konstruktivní komunikace se žáky a jejich rodiči – vedení školy

Nástroje  – Co dělat ve složitějších situacích? Základní školy se velmi liší ohledně praxe jednání s rodiči. Jistě to pramení z jejich specifických podmínek, např. z velikosti. Avšak jsou školy, které jasně vymezují kompetence k řešení požadavků a stížností rodičů a žáků, a jiné v tom jasno nemají. Pak se ovšem stává, že konflikty nazrávají a eskalují, protože do jejich řešení vstupují nekompetentní osoby. Tomuto se lze vyhnout tak, že si vytvoříme vlastní postup pro svoji školu, který prodiskutujeme s členy ŠPP a seznámíme s ním všechny pedagogy.

• Informujeme kompetentní/určenou osobu a všechny vyučující v dané třídě o řešení stížnosti a kdo je k řešení kompetentní, aby nedocházelo k paralelním iniciativám kolegů a nepřehlednosti v řešení
• sezveme osobní setkání všech zainteresovaných, tj. rodiče, TU, ŠPP nebo i vedení školy
• určíme, kdo setkání vede a kdo dělá zápis
• sdělíme časový rámec schůzky
• moderujeme diskuzi
• dohodneme termín dalšího setkání ke kontrole plnění z obou stran
• podepíšeme souhlas se zápisem a postupem v dané věci a odpovědností za jednotlivé body
• vedeme přehled stížností v rámci třídy/kompetence TU a databázi stížností školy/kompetence vedení školy

Jak konstruktivně komunikovat? Potíž komunikace je, že se nám jeví snadné mluvit, avšak reakce druhých osob nám může dávat najevo, že si nerozumíme. Vzdělávat se proto v tomto zásadním oboru je pro pedagoga je z naší zkušenosti nejpotřebnějším směrem. Znalosti a dovednosti konstruktivní, naslouchající, smysluplné a partnerské komunikace jsou zásadní pro kvalitní pro dorozumění se žáky a jejich rodiči. Na co bychom se měli soustředit:

• Vedeme rozhovor pomocí Aktivního naslouchání
• Využíváme asertivní techniky, např. Zpětnou vazbu
• Zohledňujeme vztahovou symetrii
• Přijmeme názor druhé strany
• Mluvíme za sebe
• Navrhujeme řešení a přijatelné dohody

Aby se podněty a stížnosti rodičů a žáků ke škole nestávaly situacemi, které si s sebou nutně nesou pachuť nepříjemných pocitů, máme možnost utváření jiného pohledu. Na závěr našeho příspěvku si opakovaně pokládáme klíčové otázky, které bychom si měli položit vždy v každé konkrétní situaci již před začátkem řešení každého konfliktu: 

• Rozumíme tomu, co konflikty skutečně spouští? Velmi často je to způsob komunikace, nikoli obsah. Známe význam vztahové roviny komunikace?
• Máme dovednosti pro vedení náročného konstruktivního rozhovoru, tj. bez útoku a úniku? Dovedeme navrhnout efektivní a přijatelné řešení, dohodu?

Vidíme konflikt jako příležitost ke zlepšení?